Koncentrační tábor byl zřízen nařízením Heinricha Himmlera na jaře v roce 1940 na místě
bývalých kasáren polského jezdectva.
Vstup do tábora tvoří brána s nápisem „Arbeit macht frei“
– „Práce osvobozuje“ . Koncentrační
tábor tvoří několik bloků. V Osvětimi se
dozvíte, jak vypadal každodenní život vězňů, v jakých strašných podmínkách
museli pobývat. Zdejší průvodci vám
budou vyprávět pohnuté osudy vězňů. Připravte se na hrůzné fotografie, místnosti plné bot,
zavazadel, vlasů a předmětů denní potřeby, které nalezla sovětská armáda v
lednu 1945, když tábor osvobodila. Mateřský tábor Osvětim I sloužil pro koncentraci asi 20 000 lidí.
Navštívíte zde např.
blok č. 11 – blok smrti, v němž proběhl první pokus masového zplynování
pomocí cyklonu B. Dále v něm byli vězňové souzeni, mučeni či jinak
trestáni a rovněž i popravováni.
Projdete se tzv. „apelplacem“, na kterém
se každé ráno i večer konal nástup a počítání vězňů. Nahlédnete do plynové
komory a krematoria.
Další hrůzný pohled na vás bude čekat v Osvětimi II – Březinka. Březinka se
nachází, stejně jako Osvětim I, v nehostinné bažinaté oblasti a jeho kapacita
byla až 90 000 osob. Do tábora vcházíte tzv. Bránou smrti, kterou
kdysi vjížděly nákladní vlaky doslova nacpané lidmi. Tito byli na rampě
podrobeni selekci (výběru) a většina z
nich okamžitě odcházela ke zplynování do jedné ze čtyř velkých plynových komor
s krematorii, které zde už dnes nestojí. Projdete si část s
dřevěnými „baráky“, jež kdysi sloužily jako stáje pro koně. V těchto
byli ubytováni muži a část jich sloužila rodinnému táboru vězňů z Terezína a
rodinám romským. V další části s cihlovými domy pak byly ubytovány ženy, ve
zdejším bloku č. 25 na smrt čekaly nemocné a vysílené ženy na svou likvidaci.
Celý tábor byl, stejně jako tábor
mateřský Osvětim I, obklopen ostnatým
drátem, který byl pořád pod vysokým elektrickým proudem. V pekle koncentračního
tábora zahynulo asi 1 400 000 lidí, a to nejenom Židé, ale i Romové, fyzicky a
psychicky postižení lidé, homosexuálové
a další národnosti. Smrt zde
našlo i několik desítek tisíc lidí z Protektorátu Čechy a Morava.
Prohlídka koncentračního tábora stojí opravdu za to, ale
připravte se na to, že vás mohou nejenom slova průvodce, ale i to, co tam
zhlédnete, doslova rozplakat. Za slzy se ale v tomto případě opravdu
nemusíte stydět. K uctění památky za zavražděné pak můžete zapálit svíčku,
nebo položit květinu.
Mgr. Gabriela Číhalová
Žádné komentáře:
Okomentovat